Nové přístupy ke vztahům: když láska nemusí být jen jedna

 

Ještě před pár desítkami let byla monogamie považovaná za jediný „správný“ způsob, jak žít ve vztahu. Dnes se ale svět mění a spolu s ním i naše představy o lásce, věrnosti a intimitě.

Stále více lidí zkoumá, jak by mohl jejich vztah vypadat mimo klasické škatulky. Zájem o polyamorii, otevřené vztahy nebo dokonce relationship anarchy (vztahovou anarchii) výrazně roste a s ním přirozeně i potřeba mluvit otevřeně o různých podobách přitažlivosti, včetně asexuality či aromantismu.

„Je to láska, při níž se dává a přijímá. A také dostává a sdílí. A láska kterou dávají a dostávají je sdílena a přijímána. A tím, že ji dostávají a dávají a sdílejí a přijímají, i my můžeme sdílet, milovat, dostávat a přijímat.“

Joey, seriál Přátelé

Monogamie: tradice, která má i své alternativy

Slovo monogamie pochází z řečtiny a znamená „jeden svazek“. Tradičně popisuje vztah dvou lidí, kteří jsou si věrní a žijí výhradně spolu. Krásná představa, ale z biologického pohledu není monogamie samozřejmostí – ani u zvířat, ani u lidí. V přírodě ji nacházíme jen u malé části druhů. U člověka je spíše kulturním konstruktem vyvinutým spolu s civilizací, náboženstvím a právním systémem.

To ovšem neznamená, že by monogamie ztrácela smysl. Mnoha lidem vyhovuje stabilita, bezpečí a hluboké citové propojení s jedním partnerem. Zároveň ale roste počet těch, kteří vnímají, že jejich potřeby se do tradičního modelu nevejdou.

Co je polyamorie a proč o ní slyšíme čím dál častěji?

Polyamorie znamená „mít více lásky“. Nejde o promiskuitu ani o „swingers“ styl života, kde je důraz na sex. Polyamorní lidé věří, že je možné milovat více lidí současně a dělat to eticky, s vědomím všech zúčastněných. Důraz je na upřímnost, souhlas a otevřenou komunikaci.

V polyamorním vztahu mohou mít partneři různé role. Někdo má „primární“ vztah, jiný preferuje volnější uspořádání. Existuje i forma zvaná solo polyamorie, kdy člověk má více partnerských vztahů, ale žádný z nich není „hlavní“. Tito lidé zůstávají „sami za sebe“, žijí samostatně a oceňují svobodu i emocionální nezávislost.

Polyamorie není pro každého, vyžaduje vysokou úroveň empatie, komunikace a práce s emocemi, jako je žárlivost. Psychologové ale upozorňují, že otevřené nebo non-monogamní vztahy mohou fungovat velmi dobře, pokud jsou postavené na důvěře a respektu.

Jak uvádí studie Desire, Familiarity, and Engagement in Polyamory:

„Přibližně jeden z šestnácti Američanů (16,8 %) vyjádřil zájem o polyamorii a více než jeden z devíti (10,7 %) uvedl, že již v minulosti žil v polyamorním vztahu.“
(Moors, A. C., Rubin, J. D., Matsick, J. L., Ziegler, A., & Conley, T. D. (2021). Frontiers in Psychology)
 

Swinging: sdílená sexualita

Zatímco polyamorie se zaměřuje spíše na emocionální propojení s více partnery, swinging bývá spojený s otevřenou sexualitou v rámci existujícího páru. Partneři zůstávají spolu, ale společně objevují sexuální zážitky s jinými lidmi, a to třeba na soukromých večírcích, v klubech nebo v komunitách. Swinging je tedy forma otevřeného vztahu, kde jde o sdílení sexuálních zkušeností, nikoli o navazování nových citových vazeb.

Zásadní je důvěra a dohoda. Úspěšný swinging funguje jen tehdy, když jsou oba partneři naladění stejně, umějí si říct, co jim je příjemné a co už ne. Pro některé páry může být swinging cestou, jak vnést do vztahu nový náboj, zlepšit komunikaci a znovuobjevit vzájemnou touhu, pro jiné může být jen krátkou epizodou, která ukáže, jak důležité je mluvit o vlastních hranicích.

Relationship anarchy: žádné hierarchie, žádná striktní pravidla

Ještě dál než polyamorie jde koncept relationship anarchy – vztahová anarchie. Tento přístup odmítá předem dané hierarchie mezi vztahy. Neexistuje tu rozdělení na „partner“, „kamarád“, „milenec“ – každý vztah je jedinečný a má hodnotu sám o sobě.

Relationship anarchisté kladou důraz na autonomii, svobodu a individuální dohodu mezi lidmi. Místo toho, aby následovali společenská očekávání, vytvářejí si vlastní pravidla podle toho, co jim dává smysl.

Asexualita a aromantismus: trochu jiná přitažlivost

Vedle rostoucí otevřenosti k non-monogamním vztahům přichází i větší viditelnost asexuality a aromantismu.

Zatímco asexuál nepociťuje sexuální přitažlivost (nebo jen velmi málo), aromantický člověk necítí romantickou přitažlivost. Neznamená to, že by tito lidé byli „chladní“ nebo neschopní vztahu, pouze se jejich potřeby a formy lásky liší od běžných představ.

Rozlišujeme přitom různé typy přitažlivosti:

• Sexuální přitažlivost –  touha po fyzické blízkosti.
• Romantická přitažlivost – potřeba lásky, vztahu, intimity.
• Estetická přitažlivost – obdiv k něčí kráse bez sexuálního kontextu.
• Platonická přitažlivost – hluboké přátelství bez romantických prvků.

Asexuálové mohou lišit i v projevech. Někdo je sex-repulsed (sex mu není příjemný), jiný sex-favorable (sex nevyhledává, ale nevadí mu). Zároveň se asexualita u žen může projevovat jinak než u mužů, často s vlivem hormonálních, psychických či společenských faktorů.

Jak o tom mluvit (a proč je to důležité)

Základem všech vztahů – monogamních i polyamorních – je komunikace. Mluvit o svých potřebách, přáních a hranicích je naprosto zásadní. Ať už zvažujete otevřený vztah, zkoumáte polyamorní blogy a videa, nebo si jen kladete otázku, co je to polyamorie, začněte u sebe.

Odpovězte si:

• Jak rozumím své přitažlivosti?
• Co od vztahu očekávám?
• Potřebuji jistotu, nebo svobodu?
• Umím být upřímný k sobě i ostatním?

Lidé dnes častěji hledají vlastní cestu. Pro někoho je ideál monogamie, pro jiného polyamorie, swinging, solo polyamorie nebo život bez partnera. Ať už se rozhodnete jakkoli, nejdůležitější je respekt, souhlas a autenticita.

Nejčastější dotazy o moderních vztazích 

Co je to polyamorie?

Polyamorie znamená možnost mít více milostných vztahů současně – s vědomím a souhlasem všech zúčastněných. Nejde o nevěru, ale o otevřený přístup založený na upřímnosti a komunikaci.

Jak se polyamorie liší od otevřeného vztahu?

V otevřeném vztahu zůstávají partneři obvykle hlavním párem, ale mají dovoleno navazovat sexuální vztahy s dalšími lidmi. U polyamorie hrají roli i emocionální vazby, nejde jen o sex, ale i o lásku k více lidem současně.

Je polyamorie totéž co swinging?

Ne. Swinging se soustředí na společné sexuální zážitky párů s jinými lidmi, zatímco polyamorie se týká i citových vztahů. Swinging bývá o sdílené sexualitě, polyamorie o více formách lásky.

Co je to solo polyamorie?

Solo polyamorní člověk má více vztahů, ale žádný z nich není „hlavní“. Žije samostatně, oceňuje nezávislost a vlastní prostor, přesto si udržuje blízké vazby s více partnery.

Co znamená relationship anarchy?

Vztahová anarchie (relationship anarchy) je přístup, který odmítá předem daná pravidla a hierarchie vztahů. Každý vztah má svou vlastní podobu, může být partnerský, přátelský nebo někde mezi tím.

Co je to asexualita?

Asexualita je sexuální orientace, kdy člověk necítí sexuální přitažlivost. Asexuálové mohou mít romantické vztahy, toužit po blízkosti a intimitě, ale sex pro ně není prioritou nebo jim vůbec nechybí.

Co znamená aromantismus?

Aromantický člověk necítí romantickou přitažlivost. Může mít přátele, sexuální vztahy nebo žít zcela spokojeně sám. Aromantismus není chladnost, ale jiný způsob prožívání vztahů.

Může být někdo zároveň asexuální i aromantický?

Ano. Někteří lidé necítí ani sexuální, ani romantickou přitažlivost. Jiní mohou být asexuální, ale romanticky se zamilovávají. Tyto dvě složky přitažlivosti se u každého projevují jinak.

Jak poznám, že pro mě není monogamie?

Pokud vás omezuje myšlenka mít jen jednoho partnera, cítíte potřebu větší svobody nebo otevřenosti, může vám více vyhovovat jiný typ vztahu. Důležité je ale vždy jednat s respektem, ne ze vzteku nebo nudy.

Fungují otevřené nebo polyamorní vztahy dlouhodobě?

Ano, mohou. Výzkumy ukazují, že lidé v konsensuálně non-monogamních vztazích hlásí podobnou nebo vyšší míru spokojenosti jako ti monogamní – pokud vztah stojí na komunikaci, důvěře a jasných hranicích.